Komise pro sociální mobilitu ve Spojeném království iniciovala vytvoření zprávy Adults skills gap report , jež se zabývá mezerami v dovednostech u pracující populace. Tato zpráva odhalila, že ve Velké Británii existuje značný  rozdíl v úrovni znalostí mezi zaměstnanci. Zpráva upozorňuje na fakt, že dobře placení, vysoce kvalifikovaní pracovníci se dále vzdělávají a naopak pracovníci s nízkou kvalifikací takovou možnost nemají. Vzdělávání zaměstnanců je často dostupné pouze pro zaměstnance s vyššími příjmy nebo ty  vysoce kvalifikované.

Ze zprávy vyplývá, že pracovníci s nejnižšími příjmy a nejnižší kvalifikací mají jen malou šanci zúčastnit se  podnikového vzdělávání – a to i přes skutečnost, že se jedná o skupinu, u nichž bývá přínos dalšího vzdělávání nejvyšší. U pracovníků na manuálních a dělnických pozicích je nízká pravděpodobnost, že se naučí novým dovednostem.

Přibližně 30 % řídících a odborných pracovníků se za poslední tři měsíce zúčastnilo  vzdělávacích aktivit. Pracovníci na manuálních a dělnických pozicích měli 18 % účast na vzdělávacích aktivitách, což jen potvrzuje předchozí výzkum, jenž ukázal, že polovina (49 %) dospělých z nejnižší socioekonomické skupiny od ukončení formálního vzdělávání neparticipovala na  žádné formě vzdělávání.

Jak vyplývá z výzkumu, jež provedl Institut pro výzkum zaměstnanosti na Warwick University, vysoce kvalifikovaní pracovníci  naopak těží z časté účasti na vzdělávání, které probíhá přímo na pracovišti v průběhu pracovního procesu (OJT) a mzda těchto pracovníků se zvyšuje. Odborní a řídící pracovníci jsou obvykle dvakrát častěji  vysíláni na kurzy než ostatní pracovníci. Absolventi vysokých škol mají přístup ke školení třikrát častěji než nekvalifikování pracovníci.

Sociální prostředí je rovněž ovlivňujícím činitelem. U pracovníků, jejichž rodiče pocházejí ze znevýhodněného prostředí, je méně pravděpodobné, že budou profitovat z dalšího vzdělávání, což má dopad na sociální mobilitu. Zaměstnanci z privilegovanějších sociálních skupin v porovnání s ostatními méně kvalifikovanými kolegy s větší pravděpodobností využijí možnost vzdělávat se metodou OJT za účelem kariérnímu postupu.

Komise v minulosti zjistila, že ve Spojeném království má jen 1 ze 4 pracovníků s nižšími příjmy nepatrnou šanci na zvýšení mzdy. Tento problém je z velké části způsoben nízkou úrovní kvalifikace. Británie v porovnání s ostatními zeměmi nedostatečně umožňuje pracující populaci  získat nové dovednosti a zúročit svůj potenciál. Spojené království investuje do vzdělávání dospělých pouze dvě třetiny evropského průměru a tyto investice se neustále snižují. Od roku 2010 do roku 2011 a od roku 2015 do roku 2016 státní investice do vzdělávání dospělých poklesly o 34 %.

Problémem může být fakt, že zaměstnavatelé ve Spojeném království hradí 82 % všech vzdělávacích aktivit, čímž přirozeně upřednostňují vzdělávání seniorních zaměstnanců a zaměstnanců s vyšší kvalifikací. Většinu ostatních vzdělávacích aktivit si financují sami zaměstnanci, tedy v případě, že si to mohou dovolit. Bezplatné kurzy pořádané státem tvoří pouze 3 %  všech dostupných vzdělávacích kurzů.

Výsledkem je nemalý počet  pracovníků s nízkou kvalifikací, jež mají jen výjimečně příležitost osvojit si nové dovednosti a získat vyšší příjmy. Komise apeluje na snížení tohoto počtu, jak s přihlédnutím na produktivitu, tak v rámci sociální mobility.

Mezi hlavní zjištění patří:

• Pracující populace s nejnižšími příjmy a nejnižší kvalifikací má jen malou šanci na přístup ke vzdělávání, a to i přes skutečnost, že patří do skupiny, u nichž bývá přínos dalšího vzdělávání nejvyšší
• Z předchozího výzkumu vyplývá, že polovina (49 %) pracujících z nejnižší socioekonomické skupiny neparticipovala na žádné formě vzdělávání od ukončení formálního vzdělávání, a to v porovnání s 20 % pracujících z  nejvyšší socioekonomické skupiny
• Tato studie ukazuje, že podobná zjištění platí i pro pracující populaci, jež v posledních třech měsících participovala na vzdělávacích aktivitách – 30 % zaměstnanců na odborných a manažerských pozicích v porovnání s 18 % zaměstnanců na manuálních a dělnických pozicích
• Absolventi vysokých škol třikrát častěji absolvují firemní vzdělávání než pracovníci bez kvalifikace a dále odborní a řídící pracovnicí dvakrát častěji než pracovníci s nižší kvalifikací
• Zaměstnavatelé hradí 82 % vzdělávacích aktivit – prioritně  zaměstnancům na seniorských a odborných pozicích – většinu ostatních vzdělávacích aktivit si hradí sami zaměstnanci
• Záměrem státem financovaného vzdělávání dospělých je podpořit ty osoby, jež nemají vlastní prostředky ke vzdělávání, tato forma financování cílí na pracovníky s nižší kvalifikací a na sociálně znevýhodněné oblasti, nicméně 29 % těchto finančních prostředků stále končí u pracujících ve 40% nejbohatších oblastech
• Velká Británie investuje dvě třetiny z evropského průměru do vzdělávání dospělých
• Vládou financovaný rozpočet na vzdělávání dospělých se v letech 2010 až 2011 a v letech 2015 až 2016 snížil o 830 milionů liber, a to z  2,84 miliard na 2,01 miliard liber, což představuje 34 % pokles (v reálných hodnotách) mezi léty 2015 až 2016