Odborníci v oblasti firemního vzdělávání se neustále snaží získat větší vhled do problematiky týkající se vývoje vzdělávacích procesů a efektivnosti vzdělávání. Od té doby, co byla skutečně odstartována digitální transfomace L&D, se dostává do popředí zájmu vývoj digitálního vzdělávacího obsahu.

Karl Kapp zrealizoval v roce 2003 svůj první výzkum zaměřený na časovou náročnost při vývoji jedné vzdělávací hodiny. Definoval různé typy vzdělávání, včetně kurzu vedeného instruktorem (ILT), e-learningu a simulací. Dále se také věnoval úrovni interakce v rámci vzdělávání. Data byla prezentována pomocí průměrné hodnoty „nejnižších vývojových hodin” a „nejvyšších vývojových hodin”.

V roce 2009 proběhl tento výzkum opětovně, nicméně obsahoval několik vylepšení jako například nové autorské nástroje a simulace měkkých dovedností.

V roce 2017 byl tento výzkum realizován potřetí, byl však doplněn o nově definované kategorie interakcí a o zjednodušení celkového průzkumu. Respondenti v této studii odpovídali na dvě otázky. V první byli dotazováni, jaký druh vzdělávání by volili v závislosti na designu a vývoji. Druhá otázka se zaměřovala na to, jak dlouho jim obyčejně trvá vytvořit jednu hodinu výuky.

Jediné kategorie v rámci vývoje vzdělávacího obsahu, v nichž se hodnoty v průběhu let postupně snížily, jsou digitální vzdělávání s omezenou, komplexní úrovní interakce prováděné v reálném čase. V současnosti i nadále platí, že nejzákladnější forma digitálního vzdělávání s pasivní úrovní interakce vyžaduje u jednoho člověka jeden celý pracovní týden k vytvoření jedné hodiny vzdělávacího obsahu.

Z hodin strávených na vývoji vzdělávacího obsahu jasně vyplývá, že digitální vzdělávání zabírá necelých 75% času stráveného vývojem.

O tomto výzkumu si můžete přečíst více zde.